PROJEKTY RADEGAST

NAUČNÁ STEZKA RADEGAST

1. O stavbách na Pustevnách 2. O prvních turistech v Beskydech (nebo o historii turistiky) 3. O lesích na hřebeni 4. O bohu Radegastovi 5. O jeskyních na Radhošti 6. O rezervaci Radhošť 7. O pastvě ovcí na horách 8. O názvech hor 9. O historii kaple 9. O historii kaple 8. O názvech hor 7. O pastvě ovcí na horách 6. O rezervaci Radhošť 5. O jeskyních na Radhošti 4. O bohu Radegastovi 3. O lesích na hřebeni 2. O prvních turistech v Beskydech (nebo o historii turistiky) 1. O stavbách na Pustevnách Naučná stezka Radegast

PUSTEVNY

Název Pustevny je odvozen od poustevníků, kteří zde žili v jeskyních v 18. a 19. století. Horské sedlo Pustevny je jedno z nejvýznamnějších horských středisek v Beskydech. Nachází se v Radhošťské hornatině mezi horou Radhoštěm a Tanečnicí. K Pustevnám se váže mnoho legend. Vypráví se třeba pověst o synovi frenštátského tkalce, který zde poustevničením vykupoval posmrtný klid svého hříšného otce, nebo o poustevníkovi, který byl francouzským princem.

V roce 1891 zde Pohorská jednota Radhošť vystavěla první útulnu Pustevna. Brzy následovaly stavby další. V roce 1994 Šumná, 1998 Maměnka a Libušín, 1926 Tanečnice. Chaty Libušín jsou vystavěny podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče. Maměnka je cenným dokladem vlivu lidového umění na architekturu. Jídelna v Libušíně zas může zaujmout obrázky namalovanými podle návrhů Mikoláše Alše.

Na Pustevnách se také nachází krásná stará valašská zvonička a vyhlídkový altán Cyrilka z roku 1893 na skalách zvaných Podstupně. Areál Pustevny se zmíněnými stavbami je ve správě Valašského muzea v přírodě.

Pustevny jsou významnou křižovatkou turistických cest – východiskem pro túry nebo alespoň vycházky po hřebeni do Radhoště. Je zde jedno z možných nástupních míst naučné stezky Radegast. Její rozvětvený tvar s šesti nástupními místy umožňuje procházet stezku různými způsoby. Informační tabule seznamují návštěvníky s přírodními zajímavostmi a s historií vrcholů a hřebenů Radhošťské hornatiny.

zdroj: www.beskydy.cz
foto © Lenka Šrubařová